Tudorovci u Kolína

Na kolínskou bitvu jsem vyrazil dost neplánovaně, odpadl mi totiž původně plánovaný program a já prostě odmítal sedět doma.

Sedmnáctá kolínská bitva neměla s Kolínem nic společného. Její jméno Krev Tudorovců ji umisťoval o více než tisíc kilometrů západněji, počínaje bitvou u Bosworthu, a konče obléháním Boloně.

Jako vypravěč zde figuroval William Shakespeare, který popisoval rodinou historii Alžbětě I. To bez ohledu na historickou nevěrohodnost nebylo špatné řešení. Menší faux pas v Shakespearově vyprávění způsobila příprava Anny Boleynové na popravu. Ta trvala výrazně déle, než předpokládal playback, a díky ručním korekcím jsme slyšeli sekeru dopadnout třikrát a také se dozvěděli jak posléze Jindřich VIII. zemře.

Na louce, kde se vše odehrávalo, byly umístěny dvě kulisy. První z nich představovala výsek z Alžbětina trůnního sálu, kde Shakespeare vyprávěl o historii jejího rodu. U druhé pak probíhal popisovaný děj. Menší zádrhel byl ale v tom, že kulisy byly tak daleko, že hlavní figury příběhu měly z pohledu diváka velikost nehtu na palci adetailů prostě moc vidět nebylo.

Šermíři si užili dvou bitev, té na bosworthském poli, kde Jindřich Tudor porazil Richarda III (byť kroniky Černé zmije to vyprávějí jinak), a pak bitvy při obléhání Boloně. Mezi ně bylo vloženo něco jako taneční vystoupení ze dvora Jindřicha VIII. a také spousta prostojů, kdy se čekalo na kdoví co.

Na pekelně rozpálené počasí dopadly fotky z bitvy u Kolína poměrně dobře, focení ale trošku komplikovala dvě pódia na divácké straně bojiště, která porůznu překážela ve výhledu, a také velikost louky. Poprvé jsem byl nucen přiznat, že 200mm teleobjektiv je i na bitvy málo.