9. Larpvíkend – Shogun

Tento článek byl změněn během převodu ze starého webu, některé části mohou působit nekompletně.

Posledně jsem do Brna na Larpvíkend jel přede dvěma lety. Minulý rok se nešťastně kryly s druhým Mytágem, s jehož organizátorkami jsem se domlouval na focení rok předem a na osmý Larpvíkend jsem tedy nemohl. Letos se však zadařilo a devátý Larpvíkend se v mém kalendáři s žádnou další akcí nepřekrýval.

Když jsem se začal s Courth of Moravia, kteří Larpvíkend organizují, domlouvat na focení, překvapeně jsem zjistil, že tentokrát se na hrách fotit nebude (i když nakonec tomu bylo jinak), že každá hra už svoje fotky má a další nejsou potřeba a že pokud chci fotit, je to moje vlastní aktivita a musím si ji s organizátory jednotlivých her domluvit sám. Holt časy se mění a snímky, které by měly hráčům připomínat jejich zážitky, už nejsou prioritou. Neodvažuji se hodnotit, jestli je to dobře nebo ne, to je na hráčích, nikoliv na fotografií posedlém šílenci jako jsem já.

Základní selekci larpů jsem udělal podle anotací a podle toho, co jsem ještě nedokumentoval. Následně se ukázalo, že má volba zdaleka není ideální. Jedna z vybraných her byla natolik osobní, že bych výsledné fotografie nemohl zveřejnit. Druhá se zas odehrávala při tak nízké hladině osvětlení (což jsem se dozvěděl, až když jsem na danou hru přišel), že i kdybych na svém fotoaparátu nastavil nejvyšší možnou citlivost, stále bych se nedostal na víc než černé políčko, s několika skoro černými šmouhami a spoustou barevných teček (šumu). Tyto dva problémy však kompenzovaly zbylé hry.

Šógun – epický jeep z prostředí feudálního Japonska. A když říkám epický, tak myslím spíš Epický. Hře samotné předcházel docela dlouhý workshop o Japonsku, zvycích a mentalitě. Zábavně zpestřujícím prvkem bylo obsažení mužské role hráčkou, která si pro vizuální podporu své role přimalovala malý knírek. Trošku zklamáním pak byla absence kostýmů, které byly v hráčské recenzi z minula zmíněny, a tak jsme je i tentokrát já i hráči čekali, a proto si nepřinesli vlastní.

Kromě samotných larpů, byl součástí Larpvíkendu ještě doprovodný program v kavárně Trojka, která také byla ústředním bodem celé akce a kde se setkávali/popíjeli všichni kdo zrovna nehráli. Odtud měla být většina fotografií pořízených organizačním týmem CoM, ty jsem však na jejich webu doposud nenašel, takže na ně bohužel nemohu odkázat.