22. Libušín
Co napsat, abych se neopakoval? Fotografoval jsem a něco málo psal už o dvou ročnících a dochází mi nápady o čem psát, abych napsal něco nového.
Předpokládám, že letošní účast byla o něco málo menší než v minulých letech (oficiální čísla jsem ještě nikde nepotkal) – celou noc z pátku na sobotu prý pršelo a vetší část soboty, kdy akce probíhala, poprchávalo a obecně nebylo zrovna teplo nebo slunečno. Nižší účast však akci nic nevzala.
Příběh navazoval na loňský, hlavní postavy loňského příběhu jsou mrtvy a dnes se syn jednoho z nich snaží ze své země vyhnat žoldáky, kteří zde po loňských potyčkách zůstali. Tito se mu neúspěšně brání, sedíce ve svém opevnění. Vše pak komentovali dva unesení mniši, zavření ve věži uprostřed žoldáckého tábora.
Program ale začal už v poledne a bitva samotná až ve čtyři hodiny odpoledne. Po celou dobu sice bylo otevřeno tržiště, ale to na čtyři hodiny nemohlo stačit nikomu. Proto bitvě předcházel bohatý program, komentované prohlídky historických ležení, hudební vstoupení, sokolník, první dětská libušínská bitva a mezinárodní turnaj Battle of the Nations, na který přijeli bojovníci Rakouska, Bavoří i Spojených státu amerických.
Dnes je Battle of the Nations už téměř celosvětová akce kde zástupci jednotlivých státu bojují za své domovy. Jede se jak na duely, tak na skupinovky, vše podle bezpečných pravidel, ale přitom se bojovníci nijak nešetří. Byly chvíle, kdy jsem téměř nevěřil, že někdo může po takové nakládačce ještě stát a pak jít do dalšího kola. Chápu, že brnění jednoho uchrání před smrtící silou úderů, ale i tak musel každý z těchto bijců vydržet desítky, ne-li stovky ran, které by nepřipraveného srazily k zemi.
Pro akreditované fotografy zde byla novinka, speciální MediaBox, vyhrazená oblast hlediště, kde fotografové postávali a zachycovali děj bitvy a následujících volných střetu, které už nebyly vázané na příběh. K mému překvapení jsem právě v tomto prostoru potkal i Daniela Vávru, známého spíše pro své počiny na poli počítačových her.
Ještě bych snad mohl udělat reklamu na mými kamarády provozovanou Kovárnu na Olympu, kde se zde na tržišti nejen prodávaly jejich výtvory, ale i kovaly výrobky nové.
Kdo by byl akcí zaujatý a chtěl by dorazit na příští ročník, měl by si v kalendáři zablokovat 24. dubna 2014.