Špagety western útočí

Pistole nízko u pasu, špatná whisky, děvky, rasová nesnášenlivost a utahanej hrobník – tak nějak by se asi dalo shrnout Hell on Wheels.
Třetí běh larpu Hell on Wheels je za námi a po republice se pohybuje další skupina hráčů, kterým teď schází jistota, kterou si za těch pár dní zvykli čerpat z kusu železa u pasu.
O hře samotné toho už bylo během uplynulého roku napsáno hodně (třeba na larpové databázi) a já už svoje řekl, když jsem tu publikoval fotografie z prvního běhu, teď už nemusím. Snad jen že organizátoři neusnuli na vavřínech a stále hru vylepšují.
Je to natolik poutavý larp, že jsem druhý běh nefotil, ale hrál. Navzdory tomu, že seržant Larry Griggs byl až mojí poslední volbou – užil jsem si to tak moc, že mi ani to focení nechybělo.
Trošku jsem se to ale snažil dohnat tentokrát, krom toho, že jsem díky své herní zkušenosti mnohem více viděl do hry, jsem také od minulého roku poněkud obměnil techniku a mohl jsem si dovolit fotit za mnohem větší tmy. Třeba na zápasy v boxu padlo několik set snímků, kdy jsem doufal, že alespoň něco rozumného vyjde. Jenže ono se toho povedlo tolik, že bych mohl udělat samostatnou galerii jen z boxu, což dělat nebudu.
Moje nadšení ze larpu Hell on Wheels je tak velké, že nevím, jestli se na příští běh mám hlásit jako hráč nebo jet fotit (bohužel nejde dělat obojí – obojí pak stoji za starou bačkoru).