Paris Photo

Je to už skoro rok, co jsem byl na svém druhém Paris Photu, vlastně už se tam chystám znovu. Což mě přivedlo k zveřejnění několika málo fotografií z minulé cesty. S ohledem na cenu letenek mi nezbývá než se ptát – nechce se někomu jet se mnou? Auto už se ve dvou vyplatí. Nemusíte vůbec chtít na Paris Photo, můžete třeba jen chtít na víkend do Paříže.

Ale teď do loňské Paříže a na Paris Photo. Poprvé jsem zde byl o rok dříve v roce 2011, spíše ze zvědavosti, letos pak abych si udělal představu o vývoji situace na trhu umělecké fotografie a abych rozhodl, jestli pro mne má význam na takovouto akci jezdit vícekrát než jednou – a myslím si, že má.

Paris Photo je největší evropský veletrh fotografie (nikoliv fototechniky). Hlavní náplní je tedy prodejní výstava snad desítek tisíc fotografií, dále jsou to nějaké ty přednášky a diskuze s různými osobnostmi, tentokrát mimo jiné s patronem ročníku, kterým byl David Lynch. A samozřejmě doprovodné fotografické výstavy po celé Paříži a na ty jsem se letos zaměřil hlavně, protože oproti předchozímu ročníků mne jich zaujalo mnohem více. Vlastně až tolik, že jsem musel hodně plánovat, abych je vůbec všechny stihl.

Po brzkém ranním příjezdu do Paříže jsem se ubytoval v Smart Place Paris, kde jsem uzmul jednu ze skládacích map a během oběda v příjemné creperii začal plánovat. Výsledkem byl plán přesunů a počmáraná mapa. A protože nejen fotografií živ je člověk, doplnil jsem si do programu jeden Paris Walk, a to první okruh po čtvrti Marais (druhý okruh jsem zvládl v létě). K tomu se přidalo ještě troška toulání po městě mimo otvírací dobu jednotlivých výstav a dokoupení nějakých těch sýrů a cideru na doma.

Výstav jsem navštívil šest a krom jedné, u které jsem pravděpodobně nepochopil anotaci jsem byl nadšen. Z těch nejstarších jsem potkal několik snímků od Williama Henryho Fox Talbota. A úžasné snímky Gustava LeGraye. Dále cestopisné fotografie Číny z konce devatenáctého století, a mnoho a mnoho dalších. Většina mnou navštívených výstav byla zaměřena na staré fotografie, těch nových jsem si dost užil na veletrhu samotném.

Ten jsem navštívil téměř až na konci celého výletu, stejně jako o rok dříve byl pořádán v Grand Palais, a opět to byla obrovská akce, kterou jsem procházel téměř celý den. Oproti první návštěvě jsem se ale poučil a vstupenku jsem si koupil předem přes internet a tím se zbavil zhruba stometrové fronty u vstupu.

Tady je seznam několika málo z fotografií, které mě velmi zaujaly, ty které se mi je podařilo na internetu najít je i odkaz. Tam, kde jsem věděl cenu a další údaje, jsou tyto uvedeny.