Následky školních ateliéru

Když jsem přišel začátkem minulého školního roku na první školní ateliér, nevěděl jsem co mě a mé spolužáky čeká. Každopádně to nebyl žádný model. Vyučující ani škola neměli snahu někoho takového zajistit ani nás informovat, že by se nám někdo takový hodil. První ateliér tedy skončil vzájemným modelováním mezi spolužáky.

Na další ateliéry jsme už věděli, co nás čeká, a tak jsem požádal svoji kamarádku Alžbětu, zda by nám nepřišla udělat modelku. Věděl jsem, že dělá modelku na malbě, snad na AVU a dalo se předpokládát, že oproti nám bude vědět, co má dělat. A opravdu věděla, fotky z druhého ateliéru, prvního ateliéru s Alžbětou vůbec nedopadly špatně a to pravděpodobně hlavně díky ní.

Při další příležitosti školních ateliérů jsem znovu pozval Alžbětu. Ta přišla s návrhem přivést svého kamaráda, že by si také zasloužil nějaké pěkné fotky. Tadeáš sice nebyl zvyklý modelovat, ale se svojí praxí striptéra k tomu neměl zase tak daleko. Každopádně focení páru pro nás bylo už trošku složitější, ale od minule jsme se už něco málo naučili. Focení s Alžbětou a Tadeášem také nedopadlo nejhůř. Já mám však z většiny snímků jen černá políčka, rozloučila se se mnou závěrka ve foťáku a u kinofilmu člověk nevidí výsledky, dokud film nevyvolá. Nicméně udělal jsem i pár snímku na digitál, a to pro mne celou situaci zachránilo.

S dalším ateliérem přišel čas na modelku, která ještě nikdy modelem nestála. Pozval jsem tedy Aničku, další svoji kamrádku. Holka je to šikovná, absence jakýchkoliv zkušeností s focením sice celý proces poněkud zpomalovala, ale alespoň jsme byli nuceni učit se něco dalšího. A ono nakonec vlastně focení s Aničkou nedopadlo špatně.

V současném školním roce se rozhodla Dáša, že obstará modelku. Do zapůjčeného ateliéru nám přivedla Petru. Podle inforamcí, které jsme dostali, bylo devče zvyklé modelovat, otázka však je, jestli byla tato zkušenost potřebná. Celému atelieru nějak chyběl tvůrčí duch a zkoušeli jsme pouze svícení podle pár předloh. Celé focení s Petrou tak pro mě ztrácelo na zajímavosti a moc jsem toho nevyfotil.

Pro zatím poslední ateliéry jsem modelku opět sháněl já. Protože to bylo celé značně narychlo, oslovil jsem Kateřinu, doufaje, že nějaký ten čas najde. Ukázala se jako velmi obětavá kamarádka, vynechala nějakou přednášku, na kterou původně chtěla jít, a přišla za námi do ateliéru. Spolužáky bylo většinově rozhodnuto, inspirovat se pro focení dvěma fotografiemi. Tyto byly vybrány z několika knih, které nám byly poskytnuty vyučujícím. Já byl ta menšina, která s volbou předloh nesouhlasila, a rozhodl jsem se, že celé situace využiji jinak. Zatímco všichni fotili se záblesky, ja ukořistil stativ a fotil jen na pilotní žárovky. K využití záblesků jsem se dostal až po odchodu všech spolužáku a v rámci uklidu ateliéru. Jestli se mi povedlo na fotografiích zachytit podobu Kateřiny, musí posoudit ona, ale protože jeden ze snímků používá na svém facebookovém profilu, tak asi ano.