Mir 2: Mother Magdalena’s Fair

Čarodějnictví, víra, intriky, peníze, boj o moc… tohle všechno a určitě mnohem víc se dalo najít v tomto polském larpu. Spousta mi toho ale určitě unikla – i když to byla hra otevřená zahraniční účasti, pořád to nebyla hra bez jazykové bariéry. Mluvit o hře budou muset hlavně fotografie, které jsem na místě pořídil.

Netvrdím ale, že by byla jazyková bariéra (já sám polsky rozumím tak každé sedmé, osmé slovo) problematická pro hru. Předem jsme věděli o tom, že hra se hraje primárně polsky a jen ve chvíli, kdy někdo začne mluvit anglicky, se ostatní přizpůsobí a přepnout do angličtiny. Jen to není dobrý model pro postavu, která primárně funguje na informacích (jako byla ta moje a mého bratrance, jehož představitel pocházel ze Švédska). Je pravda, že jsem si nevšimnul toho, že by někdo odmítnul přejít do angličtiny, ale špatně se zapojuje do rozhovoru, kterému prostě nerozumíte, a to nemluvím o absenci možnosti poslouchat cizí rozhovory a vytěžovat z nich informace.

Až příště pojedu na hru, která je otevřena cizincům, ale ne rovnou v angličtině, tak si budu muset vymínit postavu, která nestojí na informacích/vydírání/manipulaci, ale něco mnohem přímočařejšího. Teda za předpokladu, že vůbec budu hrát a nebudu jen fotit – k čemuž nakonec stejně situace vedla. Takhle mi přišlo líto práce, kterou museli tvůrci hry mít se psaním mé postavy, protože jsem jejich práci téměř nevyužil.

Původně jsem tenhle larp měl fotit už na jaře, ale dvakrát tři hodiny řízení a tři dny na hradě mi v kombinaci a antibiotiky mi nepřišly jako dobrý nápad. Organizátoři na mě přesto nezanevřeli a stejně jako mě chtěli na jarní, tak mě chtěli i na podzimní běh.

Hra proběhla na hradě Grodziec, kde jsem před čtyřmi lety fotil jiný polský larp – Geas. Obě hry jsou od stejných tvůrců (částečně) a obě se odehrávají v pseudo-středověkém světe, kde navíc funguje magie. Stejně jako minule byla zahraniční účast v menšině, ale oproti minulým třem nás tentokrát bylo sedm.

Vlastně ani nevím, jak moc na sebe navazují nebo nenavazují Geas a Mir, ale z toho jak jsem hrou proplouval si vlastně myslím, že to byly jen různé hrady ve stejném světě a snad i stejné době.

Závěrem chci říct, že bylo milé po letech opět potkat některé účastníky Geasu, kteří si mě stále pamatovali, ale je pravda, že většinu z aktuálních hráčů jsem viděl poprvé. Snad jsme se neviděli naposledy.