Kroupy na Lipanech

Na letošní bitvě se rozhodlo vyřádit nejen několik desítek šermířů, ale i počasí. Začalo to výrazně letními teplotami, kdy se mnozí z nás raději drželi v chladnějším stínu a doplňovali tekutiny, co to šlo. To ale nestačilo, ve chvíli, kdy měla začít samotná bitva, nebe se otevřelo a na nás spadlo pár tun vody a následně i krup.
Od chvíle kdy začala padat voda až do chvíle, kdy se rozběhla akce, zmizely bezmála dvě třetiny diváků a snažily se najít spásu ve svých autech nebo po hospodách v blízkém okolí. Mezi účastníky se také našlo pár méně odolných kusů, ale většinu nepřízeň počasí nezastavila.
S tím jak usilovně pršelo a jak kroupy zvonily o přilbice bojovníků, jsem byl vlastně dost překvapen, když se začalo střílet. Nečekal jsem, že by se jim v tomhle počasí nezvlhnul prach, vždyť já na sobě po první minutě neměl nitku suchou.

Bitva byla kratší a improvizovanější

Bitva samotná byla díky nespolupracující technice (jestli jsem to dobře pochopil, tak vypadnul agregát a tím i nazvučení) a snad i nepřízni počasí zkrácena a poněkud více improvizovaná. Nemyslím si ale, že by to ubralo něco z diváckého zážitku, naopak z toho co jsem kolem sebe slyšel, byli všichni nadšení, protože „ti vojáci si tehdy taky nemohli vybrat počasí, tohle je tak autentický!“.
Nevím, čím přesně to bylo, snad tím, že mi pršelo na fotoaparát. Pár okamžiků poté, co bitva začala, se vedle mě objevil mladík s deštníkem a začal jej natahovat i nade mě. Ale třeba mu nešlo o záchranu techniky, ale já jen vypadal jak zmoklá slepice. Každopádně mu tímto chci poděkovat, technika přežila.
Fotografií nemám mnoho, bitva byla přece jen kratší a občas už ani přes všechnu tu vodu nebylo pořádně vidět. Nakonec ale, jsou to moje první snímky z historické rekonstrukce, kde opravdu prší – žádné mrholení, ale pořádná průtrž mračen, a je to tam vidět.

1 Zpětný odkaz

• Svatováclavské střelecké slavnosti – Karel Křemel fotografie