Archiv III.

Pro dnešní článek jsem zase jednou sáhnul do archívu, protože jsem tu hledal některé snímky z Holandska a zjistil, že tu nejsou.

Bylo brzké léto roku 2009 a toto měl být pohodový výlet do Holandska a hlavně Amsterdamu. První fáze obsahující průjezd Německem se docela povedla, ale hlavní část v Holandsku už méně.

Německá část představovala krátkou návštěvu Berlína a následný přesunu o pětašedesát kilometrů jižněji do malebného historického města Jüterbog. Dnes je jeho součástí i původně cisterciácké opatství Zinna, kde jsem strávil více času než ve zbytku Jüterbogu a Berlína dohromady. Opatství má fantastickou atmosféru a je tu na co koukat a v mém případě i co fotografovat.

Po víkendu v Jüterbogu jsme vyrazili dál na západ do Holandska, s přejezdem hranic však začaly problémy. Volant auta sebou neustále trhal, motor se přehříval a docházela voda v chladiči. Když jsme podruhé dolévali vodu do chladiče, bylo nám už jasné, že máme problém. Podařilo se nám ještě dojet na místo, kde jsme plánovali spát – Recreatiepark het Esmeer – bylo však jasné, že v tomhle stavu auto nedojede ani do Amsterdamu, natožpak zpět do Prahy.

Po krátké konzultaci s naším domovským servisem bylo konstatováno, že prasklo těsnění pod hlavou motoru – s vhodným vybavením a díly je to práce na půl dne, ale my neměli ani to, ani ono. Místní servis chtěl za opravu ekvivalent ceny celého auta a předpokládaný termín opravy byl později než náš plánovaný návrat. Vrakoviště nás odmítlo, auto bylo sice registrováno v EU, ale ne v Holandsku. Takže nejlevnější variantou zůstával odvoz na přívěsu do Čech a oprava tam. Tuto variantu jsem se snažil zajistit během svého toulání po okolí. Za týden jsem v okolí nachodil něco kolem sta kilometrů a naexponoval asi tři filmy a spoustu digitálních fotografií.

Domů nás nakonec odvezl kamarádčin otec a auto nás následovalo asi o dva týdny později. Za tu dobu se jej na parkovišti někdo pokusil vykrást a zničil zámek dveří u řidiče, ale co už…

Každopádně všechno dopadlo dobře, všichni se ve zdraví vrátili a já přivezl nějaké ty fotografie z Německa i Holandska. Z Holandska pravda poněkud jiné než jsem čekal, ale nemohu říci, že bych toho litoval, kdy jindy bych se na týden zaseknul v kempu mezi vesničkami a vodními kanály.