Aenejský gambit
Mohlo by se zdát, že jsem se přeorientoval na focení postapo akcí, ale není tomu tak. Je to jen náhoda, že jsem letos stihnul tři, prostě se to sešlo. A vůbec jsem k focení téhle akce přišel jako slepej k houslím. Na jarním Světě po pádu jsem potkal spolužáka ze střední, který mě začal tahat na akci, kterou spolupořádá. Že tam budou nějaký technický hračky, který by mě mohly zajímat (s ohledem právě na tu školu, co jsme před patnácti lety společně navštěvovali), že to bude v pěkném prostředí u vody a je to hrozně na pohodu.
Nekecal, hledačky na artefakty jsou celkem zajímavá technologie, hra se odehrává na stejném místě jako o měsíc předtím Hra o trůny a ani stresem jsem tam rozhodně netrpěl.
Příběh jsem nějak neřešil, ale pochopil jsem, že navazuje na sérii fantasy Pustin, od kterých je posunut o nějakých sedm set let do budoucnosti. Takže něco jako čtyřicátá/padesátá léta minulého století, ale s pár odlišnostmi jako jsou nelidské rasy, globální počítačová síť, magie, nemrtví…
Hráči pak měli na výběr tři strany, za které přijet – militantní Pakt, korporátní Syndikát anebo místní Asylum. Všichni pak více či méně prozkoumávali temnotu… a z té první dvě noci přišel Franta. Franta v temnotě žil, byl na všechno a všechny zvědavý a k překvapení některých postav u sebe nikdy neměl žádnou zbraň.
Frantu jsem hrál po nocích, když už technika tvrdila, že nic nevidí, nezaostří a vlastně ani nebude spolupracovat. Co byl Franta, to sám nevím, ale když jsem v neděli odpoledne odjížděl, promluvil jsem si krátce s Hágenem a dal mu pár nápadů k tomu, co byl Franta vlastně zač. Jestli je využil a jak, už jsem se nedozvěděl, ale třeba neupadnul v zapomnění a ostatním do hry něco přidal.
Jak už jsem naznačil, nebyl jsem na Pustině celý týden, který hra trvala, ale jen první víkend. Teoreticky ten víkend, než se všechno teprve rozběhne. Každopádně za tu chvílí, co jsem se toulal mezi Paktem a Syndikátem nebo se poflakoval po Asylu, jsem opravdu nabyl dojmu, že se všechno teprve rozjíždí. Jestli se to opravdu rozběhlo, už ale nevím.