Compagnia di Farabutti
Tak nějak se mi stalo, že jsem na začátku května strávil tři dny na teambuildingu polské larpové skupiny Compagnia di Farabutti. Počasí bylo fajn, jen ten poslední den slunce zářilo, jak kdyby ho někdo platil – to jsme se s focením přesunuli do místního lesa na jižním kraji Varšavy.
On tu vlastně nikdo neví, kdo condottieri Campagnia di Farabutti jsou, co? Nastává čas politické agitace!
Tato hlučná společnost je nejlepšími vojáky štěstěny, které může Tilea nabídnout. Bojují jako dobře namazaný válečný stroj. Jejich zdatnost a disciplína v boji nemají obdoby. Pokud jste někdy slyšeli o nepřekonatelné tileanské těžké pěchotě, která na bojišti rozsévá spoušť mezi nepřátelskými jednotkami, musela to být Compagnia di Farabutti.
O těchto statečných synech a dcerách Tiley se vypráví mnoho příběhů. Že je v táborech lze spatřit už z dálky – stačí zamířit směrem, kde je vidět velký oheň, kolem něhož se lidé baví se svými početnými hosty, které láká jejich veselí, hlasitý zpěv, výborné jižanské jídlo a tekoucí víno. Říká se, že nic nemilují víc než žít naplno. Říká se také, že žádná krásná žena a žádný pohledný muž není v bezpečí, když je ve městě Compagnia di Farabutti. Všichni propadnou jejich tileánskému šarmu a sladkým slovům, která se z jejich jazyků valí jako ty nejkrásnější perly.
Ačkoli někteří říkají, že jsou hádaví, neodvažují se v životě odporovat třem ženám – nejslavnější bohyni Myrmidii (ave Regina Æterna, Myrmidia Dea!), jejíž požehnání je vede do každé bitvy, jejich Capo di Campo, nebo chcete-li kvartýrmistryni, a jejich Donně. Její velení nad Compagnií je tvrdé a její slovo konečné, i když obvykle určí polního velitele, který za ni skutečně bojuje a křičí rozkazy. Není divu, že do řad Farabuttiů vstupuje mnoho odvážných žen, jejichž zářivé kráse se vyrovná jen jejich ohnivý temperament. Je však velká škoda, že tak rychle přicházejí o své muže. Chudáci, mají podivnou tendenci umírat nedlouho po svatbě…
Ano, ano jedná se jednotku ze světa Warhammeru.
Nakonec ale musím přiznat, během toho covidového roku jsem nějak larpy nefotil, nebo spíš nefotil vůbec. Měl jsem z toho takový divný pocit, stejně jako ze zpracovávání těhle fotek. Sice jsem věděl, co která ikonka dělá a proč ji použít, ale nějak to není ono, výsledky nevypadají, jak jsem si představoval.
Zdá se, že se covid projevil i v místech, kde bych to nejméně čekal.
