Smrt Bestii

Už ani nevím, kdy jsem o Bestii slyšel poprvé, a to nemyslím legendu La Bête du Gévaudan, ale larp, o jehož focení dnes píši. Od té doby si v ní zahrálo velké množství kamarádů, stejně jako ji fotil už skoro každý. Já se k jejímu focení ale dostal až při pátém běhu. Vždy se kryla s něčím, co už jsem slíbil, ale tentokrát jsem si termín pohlídal dostatečně dopředu a zdokumentoval tak čtvrtou reprízu. I když, hra se za ty roky změnila a také hráči jsou úplně jiní, takže by se možná mělo spíš říkat pátou premiéru.

Bestie, kterou foťák nevidí

S ohledem na to, že už je říjen, se přece jen dříve stmívá, a tak celkem podstatná část hry probíhala za tmy. Proto jsem ještě před cestou dost zvažoval, jak se na to technicky připravit. Mohl bych sice brát nějaká světla a blesky, ale byl bych s tím pomalý, a hlavně docela rušivý element, proto jsem se nakonec rozhodl vzít si jen stativ. Doufal jsem, že se mi podaří nalovit nějaké noční snímky alespoň takhle.

Doteď si nejsem jistý, jestli to byla nejlepší volba – při svém první setkání s bestií jsem ji sotva viděl já, takže foťák neviděl už vůbec nic. Z nočních scén toho tedy moc nemám, pořád si ale myslím, že je lépe nemít noční snímky než rušit hráče náhodnými záblesky světla.

Hra samotná probíhá na zámku Valeč, který je umístěn v klidné oblasti, vzdálené asi devadesát minut od Prahy. Valeč je krásná, naprosto nechápu, že jsem o ní neslyšel nikdy dřív. Zámecká zahrada mimo jiné obsahuje řadu soch od M.B.Brauna a nejsou to nějaké kopie, ale originály, vlastně celá ta zahrada je krásná. No ano, stejně jako zámek samotný by potřebovala větší rozpočet na údržbu a opravy, ale který areál této velikosti by nepotřeboval. To ale neznamená, že bych výlet na Valeč nemohl doporučovat na potkání.

Kdo stvořil bestii?

Za stvořením De La Bête pak stojí lidé, kteří (alespoň část z nich) dělali hry jako Obora 2p915, Borograv, Kvest nebo třeba Legie. Není to tedy hra od Rollingu, i když z mého pohledu spíš jen formálně. A k tomu samozřejmě spousty dalších lidí, kteří pomáhali jak v zázemí, tak hraním nehráčských postav.

Do těch prací v zázemí pak patří třeba příprava sobotní hostiny – a to byl jeden z mála momentů posledních let, kdy mě opravdu potrápily moje alergie na laktózu a lepek… Všechno jsem to chtěl ochutnat, hlavně ten citronový koláč… no nic, je na čase přejít k obrazové dokumentaci.