Obora 2P915

Píše se rok 1992, je to čas velkých změn, nadějí, ale i nejistoty.

Frčí fialový šusťákovky, koženkový bundy, plyšový lampy, videokazety, a vůbec se do Čech poprvé valí komerce. Do znovuobnoveného Českého království žene západní vítr mraky cizinců. Hladový a vyprahlý trh přitahuje spousty obchodníčků jako můry světlo. Některé sem však táhne jen jejich zvědavost.

Podle smlouvy z roku 1991 už téměř všichni ruští našinci/zdejší vyklidili bývalé vojenské prostory. Vše probíhá hladce, zbývá už jen pár posledních.

Tolik oficiální úvod, příliš toho doplnit nemohu. Snad jen že během tohoto víkendu jsem se setkal s variacemi na mnohé pohádkové postavy. Ale bohužel ani ty mi nedokázali splnit přání, aby v poledne bylo zataženo a vše nebylo tak kontrastně nasvícené, také aby v noci slunce svítilo a bylo dost světla na focení.  Tady mi ale nepomohly ani pohádkové postavy, musel jsem si vystačit s nepohádkovou realitou a nafotit Oboru v ní.